Si tentokrát zaslouží samostatnou kapitolu. Už z názvu chata „Svornost“ se dala dovodit spojitost s podnikovou rekreací v dobách rozvinutého socialismu, ale tady byla prvotní idea dotažena k naprosté dokonalosti. Včetně takových detailů jako bakelitové kličky oken a dveří. Nás jako stavaře zaujalo výškové řešení podkroví, kde se nacházely pokoje. Zatímco na konci chodby se mohl pohodlně narovnat i člověk se 180 cm, na začátku drhnul hlavou i dlouhán se 160 cm. Do konce pobytu jsme s Laďou nepřišli na to, jestli je problém v podlaze nebo ve stropě. Jaké bylo naše překvapení, když jsme ráno podle šramotu a dotazem zjistili, že další pokoje se nacházejí ještě na půdě nad námi, kde jsme podle výšky ve štítě očekávali jen půdu průleznou po kolenou. Parapet našich oken se nachází někde v úrovni kolenou, nadpraží o kus výše, nadpraží vstupních dveří ve výšce očí. Dveře jsme nezamykali, protože stejně nešly otevřít. Naše polovičky ještě zaujal přístup na pánské WC, který byl nezvykle situován přes dámské sprchy. Interiérově nejvydařenější místnost – restauraci s barem a výčepem, doplněné teráriem s agamou a chameleonem (krajta byla na dovolené) jsme vzhledem k nádhernému počasí nevyužili. Exteriéry skýtaly několik možností posezení, my jsme s i oblíbili houpačku v dolní části, kde jsme trávili večery s bílým vínem a „plastičkami“. Veškeré proporční nedostatky vyvažoval skromný a ochotný ubytovatel, kterému přijela na víkend pomoct zřejmě maminka a dotvářela domácí atmosféru k naprosté dokonalosti. K dispozici nám byla společná chladnička a pravděpodobně vše, o co bychom si řekli. My jsme si ovšem neřekli ani o vířivku, která lákala ve voucheru a cedulka na dveřích dávala tušit i její přítomnost. Jídelna i snídaně byly hodně skromné, ale svému účelu posloužily a večeře byly všechny chutné a vydatné.
Žádné komentáře:
Okomentovat